Jak na koncertní foto

Srpen bude u nás ve fotoklubu ve znamení focení koncertů. Před lety o tom skvěle povídal kolega Martin Zakkiss Juha a mě to tehdy opravdu chytlo. Od té doby jsem nasbíral nějaké zkušenosti, takže tentokrát to vyšlo na mě.

Základem je, abys měl/a rád/a hudbu a hlavně chození na koncerty. Pokud k tomu máš rád/a i focení, výsledek se jistě dostaví. Sám jsem začínal jako nadšenec a postupně se propracoval k tomu, že fotím koncerty téměř pravidelně a několik kapel mě považuje za svého dvorního fotografa. Omrkni, jak fotí ostatní (hlavně ti slavní) a foť. Najdi si, co se ti líbí, svůj styl.

Používaná technika

Koncerty se často odehrávají v horších světelných podmínkách, proto rád používám světelné objektivy.

• Pevné objektivy: Začínal jsem s objektivy 85mm f/1.8 a 35mm f/1.8. Později jsem experimentoval i s 14mm f/2.8, ale nakonec jsem své dva nejširší objektivy vyměnil za 24mm f/1.4. Dnes tedy nosím jen 85mm f/1.8 a 24mm f/1.4 (85mm také čeká upgrade). Na druhou stranu, světelnost f/1.8 stačí a zároveň podstatně snižuje váhu (a cenu).
• Zoom objektivy: Mnozí fotografové, které potkávám, často používají zoomy jako 24-70mm f/2.8 v kombinaci s 70-200mm f/2.8. Zajímavou alternativou je i 35-150mm f/2-2.8, který se osvědčí zejména na větších koncertech, kde se hodí delší ohnisko (a mně by to zmenšilo výbavu do jednoho objektivu, ale ta cena!).
• Špunty do uší: Chceš přijít o sluch? Určitě ne. Tak si jedny kup. Pokud chceš slyšet zvuk kvalitně, je vhodné zainvestovat do dražších modelů. Já aktuálně používám „stromeček“ – to je špunt, který má za sebou 2-3 silikonové membrány a připomíná tvarem smrček. Pěnové dost zkreslovaly.

Příprava před focením

Než se pustíš do focení, vyplatí se věnovat čas přípravě. To znamená přijít na akci o něco dříve a zkusit se seznámit s kapelou, hlavně nenuceně. Pak se dají podniknout další kroky.

• Focení z publika: Pokud se seznámení s kapelou nevyjde nebo se na to necítíš (to mívám často), nezbývá ti než fotit z publika bez privilegií. Ale i to za to stojí! Skvělé je ukořistit místo těsně před pódiem. Nemusíš tam být pořád, ale občas se tam procpi. Často se mi stalo, že mě pak někdo z kapely oslovil s žádostí o zaslání fotek. A když ne, pošli jim je stejně. Příště už jim můžeš napsat, že jdeš na jejich koncert, jestli nechtějí nafotit a rovnou se domluv, ať tě dají na Guest List (rovná se vstup zdarma).
• Kontakt s kapelou: Je dobré kapelu pozdravit a představit se. Dát jim vědět, že se chceš na pódium, jejich reakce na tebe budou přívětivější. Můžeš si rovnou domluvit, kam jim fotky pošleš a jestli nemají speciální přání, například společnou fotku s fanoušky na konci koncertu (to je vždy pěkná trofej). A požádej je o možnost nechat si u nich v zákulisí batoh, aby se neztratil. Pak už tahám jen brašničku s druhým objektivem (mobilem, peněženkou, náhradní baterkou, hadrem a foukátkem). Záleží na tvé drzosti/odvaze.
• Přes agenturu/magazín: Někdy se seznámit nejde, zejména na velkých akcích a koncertech. V takovém případě je nejlepší se domluvit s nějakou agenturou, která akci pořádá, nebo zastupovat nějaký hudební magazín. I tak se můžeš dostat na koncert zcela zdarma a ještě tě pustí do speciálního prostoru pro fotografy (fotopit) před pódiem, kde se nestrkají fanoušci. Ale pozor, kapely mívají omezení, například jen 5 písniček na začátku a podobně. Na pohyb po pódiu ve většině případů můžeš zapomenout, na to je třeba být dvorním fotografem kapely.
• Komunikace s osvětlovačem: Zajdi za osvětlovačem a zkus ho požádat o hezčí osvětlení – například komplementární barvy namísto jen modré nebo červené. Občas mívají instrukce od kapely, tak je aspoň dobré zjistit, co se po nich chce a možná to trochu doladit. Třeba přidat k modré trochu žluté, k červené třeba zelenou. Však to znáš. Hlavně nesvítit jen jednou barvou. Dobré je požádat o delší probliky na publiku, třeba při potlesku nebo při nějaké interakci s kapelou, a nějaké to náhodné posvícení taky není k zahození. Ale dělají to neradi. Někdy si stěžují lidi, někdy prostě nechtějí a někde to nejde. Co ale považuji za důležité, je domluva na finální fotku: kapela + fanoušci. Požádej je o možnost rozsvícení světel na publikum i pódium na konci vystoupení. Třeba dáš nějaké znamení. Občas to jde i bez domluvy nebo řekni kapele, ať požádají osvětlovače přes mikrofon, ale je lepší to mít domluvené předem. U velkých koncertů a akcí to nemá smysl. Kapela u toho vždy udělá velký humbuk a osvětlovač tohle už má natrénované.

Během focení

Začínám většinou s 85mm objektivem, než se zbavím ostychu, splynu s fanoušky, naskočím na vlnu (cizím slovem „flow“) nebo se posílím pivem.

• Dlouhé ohnisko (např. 200-150-85mm):
  • Záběry z dálky: Skvělé pro fotky pódia zpoza fanoušků, kde máš zaostřeno na kapelu přes tmavé siluety. Jde i širokým, ale přijde mi, že je tam pak kolem dost tmy.
  • Detaily a emoce: Zachyť detaily obličejů kapely i fanoušků, jejich emoce. Všimni si i dalších detailů, jako je ruka na kytaře, pedály, komba, cokoliv, co tě zaujme.
• Široké ohnisko (např. 35-24-14mm):
  • Těsný kontakt: Ideální pro těsný kontakt s foceným objektem, kdy o tobě vědí a můžou na tebe reagovat. U fanoušků si to nechávám na později, až mám jistotu, že mě vnímají jako „fotografa“. Pak stačí někoho si vybrat nebo skupinku, mávnout, naznačit, že je chceš vyfotit a je to. Málokdy odmítají, ale může se stát. Nic se neděje, respektuj to a za chvíli zkus někoho jiného. Spíše se stává, že tě naopak začnou oslovovat další.
  • Kapela a kompozice: Hledej kompozice dvou a více hráčů. Baví mě třeba, když mají rovnoměrně krky kytar, když společně křičí do mikrofonu, nebo když je druhý focený orámovaný výklenkem prvního. Zajímavé jsou i fotky od hlavy kytary, kde konstrukce objektivu zvětší nástroj a hudebník je menší. Horizont vůbec neřeším. A nezapomeň na bubeníka! Zkus třeba pohled mezi činely a bubny, zeshora atd.
• Nastavení: Mám dvě přednastavení, která přepínám. Jde v podstatě jen o pevné ISO nebo automat. Zbytek mám nastavený manuálně na maximální světelnost a nějaká přijatelná rychlost, většinou kolem 1/200s. To platí pro tmavé koncertní sály. ISO mám omezené do 6400, ale záleží na tobě a tvém čipu. Pro světlé scény raději zrychluju, než přicloňuju.
• Experimentuj: Zkoušej různé úhly, často měň pozici (nestůj na místě) a experimentuj s různými délkami ohniska. Neřeš horizont. Já třeba zarovnávám podle kytary. Hledej zajímavé momenty a kompozice, zaměř se na emoce a atmosféru. Často mi píše kapela, že se jim líbí, jak jsem zachytil atmosféru - V.T.Marvin: „Parádní fotky! přesně takhle skvělý to bylo!“
• Pohyb na pódiu: Než na pódium vyrazíš, naplánuj si cestu. Kde se pohybují hráči, ať do nich nevrazíš, kde se válí kabely, ať se do nich nezamotáš a hlavně nepřerušíš vystoupení (to by tě zvukař zabil). Světelné podmínky budou pro pohyb špatné, oslnění, tma atd. Vždy je třeba dát hudebníkům znamení, že tam budeš, ať s tebou počítají a nevrazí do tebe nebo se neleknou.
• Mezi fanoušky: Moje taktika na prodírání se mezi fanoušky je taková, že hlavně musí být vidět foťák (rozsvícený displej), ukazovat ho před sebou. A pořád buď zdvořilý: „Pardon, promiňte, děkuji, jen procházím, zdržím se jen chvíli…“
• Pozor na světla: Kvůli LED světlům s frekvencí 50Hz se doporučuje používat mechanickou závěrku, která redukuje proužkování. Občas to nechám na elektronické kvůli šetření závěrky (přece jen tisíce fotek za koncert), a když si všimnu problémů se světly, přepnu. Ve finále to ale většinou nehraje roli, maximálně si toho všimne jiný rýpavý fotograf. Může se objevit i efekt rolling shutter, zejména u bubeníka – tvrď, že je to záměr! (Palička je pak pěkně prohnutá.)

Post-produkce a dodání fotek

Moje taktika je nastřílet spoustu fotek a pak vybrat maximálně 30 nejlepších na kapelu. Často to ale skončí mnohem větším množstvím. Někdo zase vyčkává na vhodný okamžik a má pak méně fotek (rychlejší výběr). Já rád chodím na velmi živé kapely, kde umělci i fanoušci dělají různé zajímavé věci, takže je pořád co fotit a z čeho vybírat.

• Rychlost dodání: Důležité je dodat fotky co nejdříve, aby fanoušci měli koncert v živé paměti a fotky je bavily. Například festival „Na ulici“ chce poslat fota do druhého dne do 13h. Já dodávám podle svého volného času cca do 3 dnů, ale to už je asi limit.
• Úpravy fotek: Upravuji fotky maximálně v Lightroomu, Photoshopu se vyhýbám (čas).
  • Projedu vybrané fotky automatickou úpravou a pak doladím.
  • Když to má smysl, tak se věnuji vyvážení bílé (WB). Obzvláště u barevně přesaturovaných fotek (do modré nebo červené) se to vyplatí. Hezky vyleze struktura, když posuneš barvy do opačného spektra. Nebo, když máš příliš fotek se stejným osvětlením, tak se tím dají oživit.
  • Světelné přepaly neřeším, vzhledem k podmínkám se jim stejně nedá zabránit a ve výsledku nejsou na škodu.
  • Dnes již zvýrazňuji objekty zájmu pomocí AI filtrů.
  • Nakonec ztmavuji nepotřebné pomocí eliptického inverzního přechodu (kam doporučuji přidat i redukci šumu kvůli okrajům).
• Velikost: Výsledné fotky dodávám v rozměru 2048px na delší straně. Většina končí na sociálních sítích a tam by ti je zmenšili (poškodili).
• Kontakt na kapelu: Pokud nevíš, kam poslat fotky, prohledej Facebook (často jsou odkazy na stránce události) nebo Instagram. Horší je, když má kapela populární jméno – to je pak detektivka.

Odměny a možnosti výdělku

Teď už tě čeká jen pozitivní zpětná vazba, lajky, používání fotek jako profilových obrázků, sdílení a označování na fotkách (nezapomeň si o to říct, jinak na to zapomenou!).

Pokud máš podnikatelského ducha, dá se focením akcí i vydělávat. Kamarád teď jede na jednodenní festival za 15 000 Kč.