Entelechie: Drsnost něhy
Projekt Entelechie: Drsnost něhy je černobílou studií životní síly. V kontrastu mezi hlubokými vráskami staletých stromů a jemností ženské pleti hledám onen moment, kdy se z neviditelného semínka stává nezvladatelná erupce života. Je to střet organické geometrie a lidského těla – příběh o síle, která se nechce nechat zkrotit.
Výzva pro modelky: Entelechie – Drsnost něhy
Hledám ženy, které se nebojí stát se součástí příběhu o probouzející se přírodě.
O co jde? Chci zachytit fascinující kontrast mezi staletými, pokroucenými stromy a jemností ženského těla. Představte si starou, hrubou kůru stromu, která má v sobě zapsané desítky let historie (rozmary počasí, lidí a vůbec), a vedle ní vás – jako symbol čisté životní energie, která se pod tou kůrou právě teď, na jaře, probouzí.
Vizuální styl:
Černobílá klasika: Pracujeme s vysokým kontrastem (světlo vs. stín).
Textury: Budeme hledat dialog mezi drsnou kůrou a jemností vaší pleti.
Emoce: Žádné strojené pózy. Hledáme přirozenost, nespoutanost, ale i pokroucenost a nezvratný osud, jakou mají stromy, které si rostou, jak chtějí.
Proč do toho jít se mnou? Mám rád, když fotka není jen záznamem reality, ale vypráví příběh. Mou vizí je vytvořit sérii snímků, kde vaše tělo nebude jen objektem, ale nositelkou „Entelechie“ – té skryté síly, která dává věcem život a směr. Budeme pracovat v klidu přírody, s respektem a cílem vytvořit umělecký akt, který si budete chtít zarámovat.
Technické info: Focení probíhá v exteriérech (v okolí Plzně).
Pokud vás tato filozofie oslovuje a chcete se stát tváří mého nového projektu, napište mi do zpráv.
Přehled stromů, kde budeme pravděpodobně fotit.
Lokace 1
Lokace 2
Stará anotace (2025):
Přichází jaro a s ním i životní energie, která začíná proudit ukrytá pod hrubou kůrou. Kdesi v podzemí se připravuje vyústit v erupci života. Veškerá fauna a obzvlášť ta opeřená to ví a dává to všem hlasitě najevo. Mám rád stromy a hlavně ty nejvíce pokroucené, které svobodně rostou a nikdo se je nesnaží zkrotit. Kdyby se dal nafotit třeba 60 - 100 let trvající časosběr jednoho sromu a pak to pustit zrychleně, mohlo by to právě jako taková erupce vypadat. Ale co mě fascinuje nejvíc, je představa, že z něčeho tak malého může vyrůst veliký strom. Co se musí vejít odhodlání do malého semínka!
Tahle filozofie už mi delší dobu vrtá hlavou a přemýšlím, jak to přenést na fotografii a na papír. Rád bych začal nějak formovat svoji představu.
Prosím, v případě zájmu o spolupráci mě neváhejte kontaktovat :)
Bude se jednat o ČB kontrastní aktové focení, kde by měl vyniknout kontrast mezi světlou a jemnou kůží modelky a tmavou a drsnou kůrou stromu.